Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak funguje dnešní věda

Hodnocení kvality vědce
Věda je dnes manažersky řízena: Důležitá není kvalita vědy ani výzkumu (ostatně kdyby byla, tak třeba genderové vědy, globální oteplování a jiná šarlatánská témata vůbec nemohou být součástí uznávané vědeckou obcí). Věda se dnes řídí PowerPointovými prezentacemi, a hlavně manažerskými ukazateli. Je nutné plnit dvě čísla:
1. počet odborných prací a
2. počet citací.

Ad 1. Současný vědec je grafoman a spisovatel. Nic jiného. Čím rychleji dokáže psát, tím je lepší, váženější a uznávanější vědec. Může psát kokotiny, ptákoviny, nesmysly, cokoli – ale důležité je, kolik odborných prací (přesněji odborně se tvářících) napsal. Nic více a nic méně. Pokud třeba vědec ve svých 25 letech udělal jediný výzkum (a ani nemusí dělat výzkum sám), ale dokáže o něm dalších 50 let psát s různými obměnami a chrlit jeden odborný článek za druhým, ve kterých stále jen jinými větami píše to samé, co v prvním článku – jeho cena jako vědce strmě stoupá.

Ad 2. Vědec Adam napíše článek. Vědec Zdeněk si ho přečte a jako reakci napíše „Četl jsem článek od Adama a je to naprostý nesmysl a nejhorší, co jsem kdy četl“. Ve výsledku stoupá cena vědce Adama, protože vědec Zdeněk ho „citoval“! A hned má vědec Zdeněk o jednu citaci více ve svém hodnocení. Ve výsledku tak Zdeněk je cennějším, lépe placeným vědcem. Hlavně se zvyšuje šance, že vědec Adam bude určovat naše životy, protože jakožto cenný a dobrý vědec (má přeci mnoho citací svých prací!) bude určovat vývoj svého oboru, nebo bude přizván jako expert k vašemu soudu či dokonce na tvorbu zákonů do vlády!
Existuje organizace a web, která sleduje výše uvedenou dvojici číslíček ad 1 a ad 2.

Pokud chce nějaká vědecká komunita vyšachovat nového nadějného vědce Šalamouna, který má dar od Boha, ale ohrožuje ji svými schopnostmi, je to jednoduché. Blokuje mu přístup do odborných časopisů a nevytiskne mu žádný odborný článek. A pak ho zásadně ignoruje a necituje. Takže podle ad 1 a ad 2 je Šalamoun špatný vědec a vždycky bude. I kdyby Šalamoun zachránil lidstvo, vymyslel účinný lék na rakovinu, vyřešil jadernou fúzi, a cokoli jiného… stejně bude jen šarlatán, protože nemá odborné články v tisícovkách kusů a nikdo ho necituje. Postupně tak vědecké odbory jeden za druhým ovládá mafie méně schopných vědců – a věda je tím už dosti paralyzována.
Takže až uslyšíte: „Karlova univerzita je nejlepší škola, protože má nejvíce odborných článků“ – už víte, jak si to přeložit.

Jste psychopat s grafomanskou úchylkou? Uvažujete o kariéře spisovatele? Jděte do vědy! Tam vás ocení mnohem lépe než spisovatele a váš grafomanský talent vám vynese postupně titul nejlepšího vědce. A to i když vědecky budete na nulové výši. Kvalita se nehodnotí, u vědců se hodnotí pouze spisovatelská kreativita.

Jakákoli ptákovina se může stát vědeckým názorem
Věda může tvrdit jakoukoli blbost. Proč? Protože jakýkoli špatný a mylný názor se dá vědecky vyprat úplně stejně, jako se perou špinavé peníze.
Jak se perou špinavé peníze? Např. peníze získané z prodeje drog, nebo peníze získané z vraždění lidí a prodávaní jejich orgánů na transplantace? Jednoduše se peníze uloží u banky A, pak se převedou do banky B. Tam se rozdělí a půlka jde do banky C a druhá půlka do banky D. Postupně tak peníze ještě poputují do bank E, F, G, H, a třeba ještě čtyřiceti dalšími. Mezitím se různě rozdělují a spojují. Cestují po celém světě na účty jmen stovek lidí. Na konci už prošly stovkami převodů po celém světě – a muselo by se vyvinout značné úsilí, aby se dohledal jejich původ. Jsou to tedy už čisté peníze.

Jak věda pere špinavé názory? Přes citace.
a) Vědec Adam napíše „Tráva je červená“.
b) Vědkyně Božena napíše: „Podle tvrzení Adama (2003) je veškerá tráva na Zemi pouze červené barvy.“
c) Vědec Cecil napíše: „Jak uvádí Adam (2003) a také ve své publikaci Božena (2007) – na zemi se vyskytuje pouze tráva červené barvy.“
d) Vědec Daniel napíše: „Jak vyplývá ze seriózních vědeckých pramenů, např. Adam (2003), Božena (2007), nebo Cecil (2010) a dalších – na zemi je veškerá tráva pouze červené barvy. Je častým omylem laiků, že si myslí, že tráva bývá převážně zelené barvy – tento omylem je však již spolehlivě vědecky vyvrácen.
e) Vědkyně Eva začne na univerzitě učit své studenty, že tráva je zásadně červené barvy, protože tak uvádí celá vědecká obec. Pokud se studentům zdá, že vidí zelenou trávu, je to jen jejich vědecká nezkušenost a oko, kterým se nechávají zmást. „Věřte vědě, nevěřte svým očím!“
f) Všichni studenti hromadně ve svých vědeckých pracích píší o tom, že tráva je pouze červená.
g) Pokud si nějaký vědec opováží napsat, že existuje tráva zelené barvy – jeho článek neprojde komisí, která hodnotí kvalitu a správnost článků pro uveřejnění v odborném časopise. V závěru hodnocení komise si vědec přečte: „Tvrzení, že existuje tráva zelené barvy, je v zásadním rozporu se současným vědeckým poznáním. Článek má podstatné vady, které neumožňují uveřejnit jej v seriózním vědeckém časopise“.

Stejně jako u praní špinavých peněz už po pár desítkách let nikdo nedohledá, kdo tu ptákovinu o pouze červené barvě trávy do vědy zanesl. Všichni vědci to berou jako fakt, protože červenost a pouze červenost trávy se naučili od svých profesorů, četli to v mnoha odborných knihách… a už to berou jako tvrdý a naprosto jasný vědecký fakt. Pokud by se našel někdo, kdo by namítl, že tráva je zelená, tak jeho vědecká kariéra končí: nebude uveřejňován v odborných časopisech, nebude citován – tudíž bude špatný vědec (viz hodnocení vědce výše). Takže podle Darwinova evolučního výběru tito opovážlivci mizí.

Ve vědě se tak koncentrují čím dál větší kokotiny a ptákoviny, které si nikdo neodváží napadnout. Protože i vědec potřebuje platit hypotéku a účty. A když ho vykopnou z vědy, pak může dělat na pásu či v soukromém sektoru. Ale tam musí něco umět, ne jenom sepisovat písmenka.

Autor: Ing. Miloslav Ponkrác
Zdroj:
http://pravda.tode.cz/?page_id=3544